V České republice je zhruba půl milionu lidí, jejichž vztah k alkoholu lze označit za problémový. Většina z nich se alespoň občas objeví v ordinaci praktického lékaře nebo některého ambulantního specialisty. Jak mohou lékaři v podmínkách běžné ambulance odhalit rizikového pacienta? S jednoduchou technikou diagnostiky alkoholové závislosti vás seznámí adiktolog Mgr. Aleš Kuda.

Mohl byste metodu tzv. krátké intervence představit? Krátká intervence je velice jednoduchá a časově nenáročná metoda, která slouží k odhalení problémového vztahu k alkoholu. Během několika minut ji zvládne provést lékař nebo sestra v ambulanci. Postup vznikl v osmdesátých letech v USA se záměrem diagnostikovat rizikové chování ve stadiu, kdy ho většina lidí ještě zvládne upravit sama, pokud je na to lékař upozorní. Základ metody tvoří celosvětově používaný screeningový dotazník CAGE. Nic se nemusí vyplňovat, lékař jen pacientovi položí 4 jednoduché otázky. Stejně jednoduché je i vyhodnocení testu. Pokud pacient odpoví alespoň na jednu otázku ano, měl by lékař zpozornět, položit doplňující dotazy. Dvě kladné odpovědi už signalizují vážné podezření a tři a více už znamenají, že by lékař měl pacienta doporučit k nějakému specialistovi na léčbu závislostí. Riziková konzumace alkoholu neovlivňuje negativně pouze zdraví, ale také mnoho dalších oblastí života od partnerských vztahů přes dopravní nehody a kriminalitu až po sebevraždy. Má tedy smysl problémovému užívání alkoholu věnovat pozornost. Zejména praktický lékař má řadu informací, které mu mohou napovědět, že pacient možná víc pije a že bylo by dobré se ho na to zeptat. A k tomu se právě tento dotazník hodí.

Když se bavíme o rizikovém vztahu k alkoholu, jaké pití je ještě v normě? U zdravého muže do 65 let je to 14 sklenic alkoholu týdně, přičemž sklenicí se myslí půllitr piva, dvě deci vína nebo velký panák. U žen je limit sedm sklenic. Pokud budeme chtít být benevolentní, můžeme připustit ještě dvě tři sklenice navíc, ale to už je opravdu maximum. Pokud ovšem vypijete běžně tři či více sklenic naráz, je to také známka rizikového chování, přesto, že se vejdete do týdenního limitu.

V poslední době se mluví také o tom, že velkým problémem se stává závislost na lécích… Podle statistik je v České republice asi 900 tisíc lidí, kteří zneužívají léky, nejčastěji anxiolytika nebo hypnotika. Problémových uživatelů alkoholu tu máme zhruba půl milionu, tedy téměř o polovinu méně, a to žijeme v zemi, která se tradičně umisťuje v žebříčcích spotřeby alkoholu na nejvyšších příčkách. Situace je tedy poměrně vážná. U nás na klinice tvoří největší skupinu pacientů lidé, kteří mají problémy s alkoholem, ale hned za nimi následují problémoví uživatelé léků, kteří leckdy přicházejí s velice těžkou závislostí. Odvykací stavy jsou u těchto látek oproti alkoholu či opiátům mnohem závažnější, pro pacienta mohou znamenat ohrožení na životě. Vysazení se musí provádět pomalu a opatrně a trvá v řádu týdnů. A na začátku těchto závislostí bylo často jen to, že lékař někomu předepsal prášky na spaní, a trvalo dlouho, než se vůbec pozastavil nad jejich spotřebou. Lékaři by měli být při předepisování léků jako je Stilnox nebo Neurol velice obezřetní.